Theodórétos z Kyrru: Historia religiosa. Bohumilá historie mnichů syrských

Spis biskupa Theodóréta z Kyrru (asi 393–460) o askezi, životě a názorech křesťanských mnichů a mnišek v starověké Sýrii. Jakási »apofthegmata syrských otců«. Kniha o syrských asketech, o nichž podává zprávu na základě starší tradice i podle vlastních zážitků kultivovaný a literárně vzdělaný autor. Syrské křesťanství se od počátku vyznačovalo značně tvrdou askezí praktikovanou všemi věřícími. Dědici těchto radikálních enkratitů prvních století se stali syrští mniši. Někteří neváhali žít vystaveni na sloupu (tzv. sloupovníci, nejznámější z nich byl Symeón Sloupovník), jiní vylezli do korun stromů, zavírali se do klecí, kde je bičoval déšť a pálilo slunce, nechávali se řetězy přikovávat, aby museli žít na jednom místě. V tomto barvitém světě hledali mniši a mnišky, ti nejradikálnější i ti uměřenější, inspiraci pro svůj život v Písmu; Theodórétova kniha nás seznamuje nejen s výstředním mnišským životním stylem, ale reprodukuje množství výroků, které dokreslují tehdejší nauku o mnišském životě. Biskupové, teologové i prostí věřící hledají v té době (4. a 5. století) odpovědi na věroučné otázky: někdy diskutují, jindy si počínají velmi bojovně; tyto spory nacházejí v knize také ohlas. Radikální poustevníci a jejich zázraky měly pro dobové čtenáře sloužit jako orientační body v neklidném světě — a o jejich ostatky se v knize také svádějí boje: každý toužil přiblížit se svatosti, dotknout se posvátného. Kniha je uvedena překladatelovou předmluvou, doplněna vysvětlivkami a rejstříkem. Jako doprovod slouží půvabné symbolické rytiny z knihy Regula emblematica z 18. století.